Jdi na obsah Jdi na menu
 


Létu vládne oheň!

26. 8. 2019

Element Ohně představuje energii čchi na jejím nejvyšším vrcholu, nejvíce jang, na rozdíl od elementu Vody, který je nejvíce jin. Pět prvků má mezi sebou vzájemnou provázanost a je ve vzájemných vztazích. Ve vztahu ke koloběhu života znamená Oheň dospělost. Ve vztahu k ročním obdobím jej chápeme jako léto a v podnebí představuje horko. Celá příroda a spolu s ní i člověk se intuitivně snaží nahromadit energii Slunce na celý rok. Jeho čchi má silně jangovou povahu, je horký a šlehá směrem vzhůru, proto souvisí se vším, co je horké povahy a stoupá nahoru. Čchi srdce představuje hlavní jangovou energii v těle. Jeho funkcí je ohřívat, zateplovat a vysušovat. Funkcí srdečního jangu je zateplování vnitřku těla. Ve fázi cyklu proměn představuje dorůstání, nárůst. Oheň se rodí ze dřeva – dřevo je teplé povahy a při tření vzniká oheň, dřevo je navíc i potravou pro oheň. Oheň rodí zemi – oheň je horký, spálí dřevo, zůstane popel, tím vytváří zemi. Oheň je ovládán vodou, proto zasažený vodou uhasíná. Oheň ovládá kov, může jej roztavit.

K Ohni přináleží jižní světová strana. Jihu patří červená, rudá barva. Hlavním orgánem elementu Ohně je srdce. Patří k němu dále tenké střevo, cévy, tvář, dráha Ochránce srdce a trojitý ohřívač. Vývodem Ohně je jazyk. Čchi jihu se uchovává v srdci, proto se nemoci budou odrážet na orgánech cang, protože srdce je vládcem cangových (jinových, plných) orgánů. Chuť Ohně je hořká, proniká do srdce, aby je ochladila a vyčistila. Je pod znamením planety Mars, číslem je sedmička, z pachů k ní patří pach spáleniny. Radost je citem Ohně. Člověk pod vlivem Ohně vnáší svou energií do světa sílu lásky, světla, vědomí, je výřečný, přitažlivý, má dar slova a osobní kouzlo. Díky Ohni poznáme to, co nás doopravdy naplní a uspokojí. Bez Ohně budeme postrádat porozumění sami sobě, soucit sami se sebou a budeme mít komplikované vztahy s druhými. Láska je nejvyšším výrazem elementu Ohně.

Srdce (sin)

Srdce je nazýváno vládcem všech orgánů. Podle čínské medicíny existuje srdce z masa a krve a srdce duchovní, které je příbytkem ducha Šen (někdy překládáno jako Mysl, vědomí či duch). Srdce zastává v organizmu mnoho funkcí. Hlavní z nich je řízení krve a cév. Srdce má na starosti ovlivňování kvality krve a zajišťuje její cirkulaci. Řídí i kvalitu a stav celého systému drah krevního oběhu, tj. tepen, žil i vlásečnic. Hromadně je čínská medicína pojmenovává Maj a přisuzuje jim funkci „skladiště krve“. Řídících funkcí srdce vzhledem ke krvi je několik. Projevuje se tím, že srdce dopravuje krev se všemi živinami pravidelným pulzováním do celého těla. Zajišťuje udržení krve v cévách a taktéž srdce rodí krev. Čili esence potravy smíchaná s čchi ze vzduchu se přimíchává v srdci do krve a doplňuje ji. Srdce také řídí ducha Šen, neboli myšlení, psychiku, vědomí.

Lidská psychika není výsledkem aktivity mozku, ale je projevem činnosti pěti orgánů cang (srdce uchovává ducha, játra jangovou duši, plíce jinovou duši, slezina uvažování, promítání a ledviny vůli). V jaké kondici máme, srdce poznáme na tváři, jelikož se na ni srdce promítá, neboli vybarvuje. Zdravé srdce zbarví tváře zdravě dočervena a pokožka je svěží, pružná a lesklá. Každý jinový orgán má svůj vývod, který zajišťuje jeho spojení s vnějším prostředím. Pro srdce je to jazyk. Není přímo srostlý se srdcem, ale je s ním spojen odbočkou z dráhy srdce vedoucí přes kořen jazyka. Proto říkáme, že jazyk je „výhonkem srdce“. Srdce tedy ovlivňuje i správné funkce jazyka, jeho vnímání a citlivost chutí a schopnosti správné artikulace.

Tekutinou srdce je pot. Pot má společný původ s krví a krev je řízena srdcem, existuje přímý vztah mezi pocením a činností a stavem srdce. I když je srdce jinový orgán, tak je povahy jangové.

Srdce má svou nejvyšší aktivitu mezi 11. – 13. hodinou, jak prozrazují orgánové hodiny.

 Chorobné procesy u srdce

Choroby srdce se podle čínské medicíny týkají disharmonie (přemíra nebo oslabení) jin-jangu srdce a čchi a krve srdce. Budou se projevovat poruchami krve a psychiky. Nadbytek jangové čchi se projeví bušením srdce, rychlým pulzem, zrudnutím jazyka, krvácením z nosu, vyrážkami v ústech a na jazyku, suchostí v ústech, přecitlivělostí, nespavostí, velkým množstvím snů, pomatenou řečí. Prázdnota jangové čchi se naopak projevuje psychickou únavou, sníženou chápavostí, zpomalenými reakcemi, ospalostí, dusivým pocitem a bolestí na hrudi, úzkostí, zkrácením dechu, studenými končetinami, chladem v těle, bledostí obličeje, malým močením a otoky.

Nedostatek jinu srdce způsobí noční pocení, tenký a rychlý pulz, zrudnutí jazyka, poruchy spánku a noční neklid, krev nenaplňuje dostatečně cévy.

Tenké střevo (siao-čchang)

Tenké střevo je dutým jangovým orgánem elementu Ohně. Je součástí trávicího ústrojí. Řídí příjem a naplňování se a řídí přeměňování věcí. Ze žaludku se strava posune do tenkého střeva a naplní jej. Ve střevě zůstává a dále je trávena, přeměňuje se na vyživující esenci, kterou potřebujeme pro život a chod celého organizmu. Tenké střevo také řídí vylučování a oddělování čistého od kalného. „Čisté“ označuje jemné esenciální látky trávení, „kalné“ naopak nestrávené a pro tělo nepotřebné zbytky stravy, které z něj odcházejí. Vznikají také odpadové zbytkové tekutiny. Čínská medicína přisuzuje tenkému střevu úlohu „řízení tělesných tekutin“, protože se podílí na metabolizmu tekutin v těle a částečně se podílí na tvorbě moče a její dopravy do močového měchýře. Oddělování funguje jak na fyzické, tak na mentální úrovni. Například nám pomáhá rozhodnout se o tom, co je pro nás důležité. Tenké střevo má nejvyšší činnost podle orgánových hodin v době mezi 13. – 15. hodinou.

 Chorobné procesy u tenkého střeva souvisejí se zmíněnou funkcí a projevují se poruchami trávení buď při oddělování čistého od kalného, nebo při posouvání zbytků potravy. Funkční poruchy v činnosti tenkého střeva mohou vedle zažívacích obtíží, jako jsou kručení v břiše, bolesti břicha, průjmy, způsobit i různé poruchy močení – snížení tvorby moče, zrudnutí moče, bolestivé močení, krev v moči.

Trojitý ohřívač, trojitý zářič neboli tři zářiče (san-ťiao)

Trojitý zářič má jméno, ale nemá tvar, symbolizuje horní, střední a dolní část trupu s příslušnými orgány. Horní je pod srdcem a dosahuje k bránici a kardii, střední po pylorus (pupek), dolní k močovému měchýři. Funkcí zářiče je přeprava prvopočáteční čchi do celého těla, je hybnou silou a materiálním podkladem pro činnost všech orgánů. Přispívá také k přepravě tekutin a stravy, je tedy „dráhou přepravy poživatin“. Vedle celkového působení trojitého zářiče má každý i samostatnou funkci. Horní zářič je jako mlha, souvisí s činností srdce a plic, rozptyluje ochrannou čchi na povrch těla a současně ho zatepluje. Podílí se na rozvodu výživné a osnové čchi. Tyto jím prosakují do celého těla jako mlha. Prostřední zářič je jako mokřaď, souvisí s trávícími procesy spojenými se slezinou, žaludkem, játry a žlučníkem. Podporuje transformaci a transport potravy, obnovování čchi a krve a jejich transport. Je v místě, kde se potrava rozkládá a kvasí jako v bažině (mokřaď). Řídí její přeměňování. Spodní zářič je jako kanál, pomáhá posouvat zbytky dolů. Souvisí s ledvinami, močovým měchýřem, tenkým a tlustým střevem. Trojitý zářič podporuje transport čchi a přepravu tekutin po celém těle.

 Chorobné procesy trojitého zářiče se projevují stagnací a zahrazováním buď čchi nebo tekutin. Dochází k měkkým vodnatým opuchlinám, nadýmání, pocity plnosti apod. Kromě celkových příznaků vznikají poruchy jednotlivých orgánů. Nemoci horního zářiče prozradí kašel, dušnost, u středního zářiče dochází k zažívacím potížím. Jestliže není v pořádku spodní zářič, pak negativně ovlivňuje funkci ledvin, střev a močového měchýře. Při harmonizaci působíme na jednotlivé orgány.

Tipy na léto

Element Ohně musíme nejvíce chránit v létě. Je dobré hodně pít a taky se chladit. V létě tělo zatěžujme co nejvíce fyzickou prací, sportem, jakýmkoliv pohybem. To vše posiluje srdeční sval a očistí cévy od stagnace zimy. Pohyb na vzduchu a slunci stimuluje hormonální soustavu, tenké střevo a přirozeně posiluje emoce, vytváří příjemnou náladu a naplňuje organizmus svěžími silami. V létě jezme co nejvíce aromatických bylin, ovoce a zeleniny. Potřebujeme také více hořčin, které stahují energii dolů. To má vliv i na emoce, kterých je v létě více. Pro element je vhodná kukuřice, skopové maso, zelená listová zelenina, švestky. Z bylin a koření preferujme heřmánek, mátu peprnou, kopr, bazalku, česnek, pampelišku a chřest.